Zrzavý opět v Telči - expozice představí i 80 let nevystavený portrét

Na Státní zámek Telč se po téměř dvaceti letech vrací expozice Jana
Zrzavého. Nejmodernější výstavní prostory zámecké galerie představí výběr
více než třiceti jeho děl včetně těch, která dlouhodobě nebyla veřejně
vystavena. Znovuzrození expozice Jana Zrzavého v Telči bylo možné díky
iniciativě Národního památkového ústavu ve spolupráci s Národní galerií
Praha. Pro veřejnost se expozice Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého
ze sbírek NGP otevře 22. 7. a bude přístupná celoročně podle provozu
zámku.
Vystavovat svá díla právě v Telči bylo přáním samotného Jana Zrzavého, jednoho
z nejslavnějších umělců 20. století a spoluzakladatele českého moderního umění.
Renesanční Telč pro něj byla inspirací. Jeho vztah k městu prohloubilo setkání
s tehdejším kastelánem Bohumilem Norkem starším, který mu při prohlídce zámku
ukázal sochu Adama, stojící na hlavním nádvoří. Její podoba se Zrzavým dala
vzniknout půvabné fotografii malíře hledícího na svého „zámeckého dvojníka“.
Galerie Jana Zrzavého na telčském zámku se otevřela v roce 1988 a až do roku
2007 ve stálé expozici představovala na pět desítek jeho děl. Po takřka 20 letech se
dnes dílo Jana Zrzavého na zámek vrací, a to do kompletně obnovených prostor,
které splňují nejnáročnější galerijní nároky.
„Otevření zámecké galerie a její první projekt, který představuje výtvarné dílo
výjimečné osobnosti českého moderního umění, Jana Zrzavého, není pouze kulturní
událostí. Je to především návrat k odkazu a přání samotného umělce, který pocházel
z Vysočiny, našel zde inspiraci a k Telči si vytvořil osobní pouto. Jsem ráda, že díky
obnově galerie na Státním zámku Telč můžeme obrazům Jana Zrzavého zajistit ty
nejlepší výstavní podmínky. Dnes zahájená výstava je současně důstojným
pokračováním úspěšné spolupráce Národního památkového ústavu
a Národní galerie Praha,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního
památkového ústavu, který spravuje Státní zámek Telč.
„Tato expozice je krásným příkladem toho, jak se v práci Národní galerie Praha
propojují dlouhodobé snahy o spolupráci s ostatními kulturními institucemi, péče
o národní kulturní dědictví a citlivé hledání smysluplného kontextu pro vystavování
umění nejen v Praze, ale i v regionech,“ říká Alicja Knast, generální ředitelka Národní
galerie Praha, a dodává: „V případě Jana Zrzavého jde téměř o osudové setkání –
umělec miloval Vysočinu, zde už vystavoval a svou pozůstalost odkázal právě
Národní galerii. Cítíme závazek nejen jeho dílo chránit, ale také ho vracet na místa,
která pro něj měla hluboký osobní význam. A je nám potěšením na tom všem
spolupracovat s Národním památkovým ústavem.“ 

Národní památkový ústav, Valdštejnské nám. 162/3, 118 01 Praha 1 www.npu.cz
Prostor pro prezentaci děl Jana Zrzavého vznikl ve východním křídle telčského
zámku, které původně sloužilo jako depozitáře a zázemí pro zaměstnance. V letech
2024 až 2025 byly místnosti kompletně obnoveny a vznikly zde nejmodernější
výstavní prostory. Jsou vybaveny klimatizací pro udržení stabilního mikroklimatu,
bylo instalováno nové osvětlení a před sluncem chrání exponáty látkové žaluzie.
Během obnovy byly odborně ošetřeny renesanční nástěnné malby v jedné
z místností. Cihlovou dlažbu pak přikryly nové dřevěné podlahy a byla zateplena
půda. Během stavebních úprav zámecké galerie byly kompletně vyměněny rozvody
vody a elektřiny. Celkové náklady na úpravu prostor a instalaci nové expozice činí
14,5 milionu korun.
Proč nese expozice název Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého ze sbírek
Národní galerie Praha, vysvětluje její kurátorka Alice Němcová: „Vychází to
z autorova výroku: ‚Žádný umělec snažící se představiti skutečnost věcí, jejich realitu
a podstatu nemůže namalovati více než jen svou představu o nich, svůj sen
o skutečnosti.‘ Tento citát výstižně ilustruje polaritu Zrzavého tvorby – jeho díla
působí na první pohled jednoduše, avšak tato formální i významová jednoduchost je
pouze zdánlivá. Za ní se skrývá mnohovrstevná symbolika, vnitřní spiritualita
a promyšlená výtvarná konstrukce, která přetváří realitu v poetickou vizi autora.“
Nová expozice, která se přizpůsobila specifickému zámeckému prostředí, představí
tvorbu výjimečné osobnosti českého moderního umění. Je členěna do šesti volně
navazujících kapitol, které návštěvníka provádějí klíčovými okruhy Zrzavého tvorby –
od autoportrétů a sebestylizace, přes inspiraci dílem Leonarda da Vinci, až po raná
díla z období sdružení Sursum. Následují biblické motivy a krajiny ráje, které ústí v
obrazy Bretaně, tolik spjaté s jeho vnímáním domovské Vysočiny. Závěrečná část se
věnuje tématu osudové ženy. Vystavena bude poprvé i nejnovější akvizice Národní
galerie Praha – Portrét slečny Tydlitátové spojená s Telčí
a obrazy s motivem Kleopatry, ke kterému se Zrzavý vracel po většinu svého života.
Tento obraz z roku 1932 zůstal více než 80 let v soukromé sbírce a dosud byl
veřejnosti prakticky neznámý. Národní galerie Praha jej získala ze soukromé sbírky
v loňském roce s přispěním Ministerstva kultury za 3 miliony korun.
Expozici doplní interaktivní studio, jehož součástí bude čtenářský koutek s kartotékou
doplňujících materiálů – osobní korespondencí, reprodukcemi kreseb i děl autorů,
kteří Zrzavého inspirovali. Návštěvníci se budou moci začíst do knih spojených
s osobností Jana Zrzavého a zaposlouchat se do nahrávek z archivu Českého
rozhlasu.
Expozice Jana Zrzavého bude na Státním zámku Telč přístupná celoročně ve
stejném návštěvnickém režimu jako zámek.