Jirka Jansch - fotografie, Jan Kunovský - kresby, obrazy

„Přijďte za mnou, až to tady skončí“ dodala. Nepřišel, ač si jejího pozvání nesmírně vážil a dobře věděl, co znamená. Žil naplno svůj turbulentní berlínský život. Pracoval pro redakce časopisu Gala, Stern, Bunte, Berliner Zeitung a další tisková média, účastnil se mezinárodních
filmových produkcí. Ne jako produkční, což je obor, který vystudoval na pražské
FAMU, ale jako fotograf. Fotograf vášnivý, vždy prezentující raději druhé než sebe.
Pracoval naplňován neutuchající touhou zachytit, a pro druhé zaznamenat všechny ty
prchavé momenty, ty nikdy se nevracející, fascinující okamžiky zobrazující jak
člověka, faunu, flóru, tak i „pouhý“ klid, nebo třeba ohlušující pulzování
velkoměst…prostě dění na planetě Zemi. Před jeho objektivem se střídali nejslavnější
ze slavných. Spisovatelé, módní návrháři i jejich múzy, skladatelé, dirigenti, režiséři,
herci, zpěváci, výtvarní umělci. Fotografoval pověstné new yorkské muzikály, i jiná
světová divadelní představení, výstavy, zázraky kulinářského umění… Tvořil na
zakázku, ale i sám pro sebe, pro svoji radost, což činí do dnes, kdy opět žije ve své
rodné zemi, v domě svého mládí nedaleko Prahy, místě, kde v zahradě, kterou kdysi
jako kluk spoluzakládal, má své kořeny a kde našel klid v čase, kdy člověku zbělí
vlas, on ze svého života vyčlení každodenní hektiku a sleduje, jak pozvolna nastává
onen pověstný, zasloužený čas odpočinku.
Fotograf Jirka Jansch se umí dívat a také vidí a my nyní, díky pozvání akademického
malíře Jana Kunovského ke společné výstavě v jeho rodném jihočeském městečku
Jistebnici, budeme moci nahlédnout do části soukromého archivu tohoto bezesporu
nesmíeně zajímavého muže a vnořit se do příběhů, které vyprávějí jeho fotografie.
V tamní půvabné galerii U kostela se tedy prolnou příběhy fotografií Jirky Jansche s
příběhy obrazů Jana Kunovského, malíře, jehož naprosto nezaměnitelným liniím tahů
štětce vévodí dokonalá krása pohybu ženského těla. V naší zemi není snad jediný
tanečník, který by neznal jeho práci, jediný milovník baletu, který by se s ní nikdy
nesetkal. To proto, že nikdo neumí zachytit pohyb lidského těla způsobem, jakým to
dělá on. Balet se mu stal osudným již za studií na Akademii výtvarných umění
v Praze, již tam potkal na naší první divadelní scéně svoji múzu a spolu pak začali
vytvářet nezaměnitelný styl Janových obrazů. Je fascinující sledovat, jak se linka tahů
jeho štětce v průběhu let mění, jak nabývá tu na lehkosti, jemnosti, jinde na tvrdosti a
divokosti, to podle toho, do jakého světa spolu se svou múzou právě vstupuje.
V jakou postavu se ona mění, jakou techniku volí on, jakým způsobem zrovna tvoří.
Potkat jsme se s nimi mohli například na toulkách Paříží, městem patřícího právě
malířům, v sálech Berlínského muzea, kde se múza prolnula s egyptskou královnou
Nefertiti, nebo například při dialogu, který vedli na scéně pražského Národního
divadla mezi malířovým plátnem a krásnou a nebezpečnou Markýzou de Merteuil,

hlavní ženskou postavou slavného Valmonta. Tam se malíř proměnil v básníka a na
výstavě své obrazy doplnil vlastními dopisy psanými markýze. Nyní se vydal do
Londýna, aby se inspirován Persií a Antikou ponořil do tamního světa královského
designu, bohatství, divokosti, dravosti, dekadence a pokusil se zachytit nenasytnost
„šelem a bestií“, které sice vycházejí ze starých kultur, ale jsou stále moderní,
realistické a tim i nesmrtelné.
Vernisáž společné výstavy Jirky Jansche a Jana Kunovského, se bude konat 19. září
v 17h za přítomnosti obou autorů, jejich přátel, celoživotní malířovy múzy, sólistky
baletu Národního divadla, pedagožky, choreografky a majitelky čtyř cen Thálie
Terezy Podařilové a samo sebou Vás, kdo se rozhodnete udělat si výlet do
malebných Jižních Čech v čase, kdy se příroda počíná halit do těch nejkrásnějších
barev podzimu, kdy ještě není zima, ale občas již pofukuje chladivý větřík
probouzející ty, pro které začíná nejkrásnější tvořivé údobí roku inspirované kouzlem
barev a s nimi se pojících vůní matky přírody.